Tykev obecná - Cucurbita pepo L.
Cukety, patizony, kabačky, tykev muškátová, tykev olejná anebo okrasné tykve.
Čeleď: Cucurbitaceae Juss. - tykvovité
Původ: Střední Amerika
Náročnost pěstování: 2/5
Trať: 1. (náročná na vodu a výživu)
Zařazení: plodová zelenina
Nejstarší nález tykve obecné je z doby 7 - 5 tisíc let př. n. l. U nás byly tyto tykve dlouho neznámé, pěstovat se začaly až v 60. letech 20. století.
Patří sem cukety všech barev, patisony, kulatoplodé tykve typu rondini nebo hruškovitého tvaru s tenkým krkem, někdy i s bradavičnatým oranžovým povrchem typu croockneck. Některé možná překvapí, že sem patří i tykev špagetová nebo olejná, které už více připomínají dýně. Patří sem také malé okrasné tykvičky, které se používají jako dekorace na podzim na Dušičky či Helloween.
Jak ji pěstovat?
Výsev
Semena vyséváme na konci dubna, jako ideální datum se uvádí na Marka, 25. 4. Nejlepší je přímý výsev na stanoviště. Neřešíme termín výsadby ven, semínka si od konce dubna počkají na správné podmínky pro klíčení. Je to skoro bez práce, jen je třeba předejít:
1) zaschnutí semene během klíčení, vyséváme na dvakrát až třikrát výšku semene (1 cm semeno, 2 - 3 cm zeminy, která budou nad semenem).
2) zabráníme ptákům (hrabošům, myším,...) ho sezobnout, hlavně pokud je osivo mořené – vhodná hloubka setí a možné krytí.
3) dáme si pozor, aby po vyklíčení nepřišel ještě mráz, hlavně na dřívější výsevy v teplém dubnu!
Předpěstování
Já si cukety raději předpěstuji, protože je to pro mě jistější. Vysévat budeme ve stejný termín jako ven (kolem 25. 4.). Doma však cuketa vzejde často rychleji a do zmrzlých je sazenička pěkně narostlá. Malinko ji přirychlíme. Seji přímo do květináče se substrátem pro zeleninu, velikost 9 i větší. (Malý kelímek od jogurtu.) Sazenice nepotřebuje žádnou speciální péči, jen zálivku. Ven vysazujeme po zmrzlých mužích, po 15. květnu, případně později v chladnějších oblastech. Po výsevu i výsadbě zalejeme.
Pěstování
Cukety jsou na pěstování nenáročné, pokud mají dostatek vody a živin. Hnojíme 1x za 14 dní jíchou, avšak stanoviště je dobré mít před připravené pro 1. trať, hnůj, kompost, jako pro další plodovou zeleninu, například rajčata nebo okurky. Dostatečný spon se uvádí 80/100 x 100 cm, ale je třeba se podívat na konkrétní kultivar. Keříčkové kultivary lze vyvazovat k pevnější tyčce.
Kde může nastat problém?
1) květ není opylen – vidíte samičí květ a za ním malý plůdek, který ale za chvíli shnije. Toto je znak, že květ nebyl opylen.
Co s tím?
Snažit se pěstovat tak, abyste přilákali opylovače k cuketě. Vysévejte a vysazujte květiny do okrajů záhonů, nebo si založte více trvalkových ploch. Důvod však nemusí být jen nedostatek opylovačů, ale i vlhké nebo chladnější počasí. Můžete akutně opylovat štětečkem.
2) nedostatek živin nebo vody (sucho) – v případě stresu může rostlina cukety pouštět, je náročná na živiny i na zálivku. Příjem živin, prvků, je na vodě závislý, pokud jsou u vás velká sucha, neřešte vše hnojením, ale přidejte zálivku, keramické nádoby apod.
3) špatné pH půdy – potřebuje pH neutrální, spíše zásaditější, 6 – 7. Upravit se dá přidáním vápníku do půdy, ideálně před pěstováním.
4) nedostatek prvku – při nedostatku některého prvku bude rostlina vykazovat typické znaky. Nedostatek vápníku způsobuje zahnívání konců cuket, větších, ne tak malých jako při neopylení. Ostatní se projevují na listech, žloutnutím (N), zasycháním okrajů (K), nebo deformací plodů (B).
5) choroby – cukety ohrožují především plísně – plíseň okurková, plíseň šedá apod. V rámci vašich možností můžete využít dostupné prostředky pro ochranu rostlin, v přírodních zahradách ty na přírodní bázi nebo postřik z ředěného mléka, případně z přesličky rolní. Prevencí je občas probrat zahuštěné listy.
6) otrhané listy – neberte cuketám příliš velkou listovou plochu, berte jen ty špatné a ty, které rostlinu moc zahušťují, bez listů rostlina dobře nepracuje a nemusí plodit nebo může plody shazovat.
7) moc plodů na jedné rostlině – sklízejte cuketky menší, bude jich víc a jsou lahodnější. Pokud chcete velké cukety, nechte na rostlině jednu nebo dvě (záleží na kultivaru). Rostlina všechno neuživí.
8) přehnojení – především dusíkem může mít vliv na vývoj rostlin. Listy jsou nadměrně velké a mohou i žloutnout, je potlačováno kvetení.
10) škůdci – nejsou tak významní, v ohrožení jsou spíše malé sazeničky. Pozor na stanovišti po výsadbě na slimáky.
11) virus – zanedbávaná vada, lze takovou rostlinu poznat snadno, má na sobě žlutou mozaiku a jsou deformované listy (puchýřovitost) i plody a nebo neplodí vůbec. Je nutné jí zlikvidovat, spálit. Přenos zajišťuje savý hmyz, viróza se může šířit.
12) nevhodné teploty - ideální teploty pro klíčení jsou mezi 15 -20 °C, pro růst mezi cca 18 - 30 °C, nad 35°C hrozí opad květů a zastavení růstu, nad 38°C cukety trpí stresem. Nejnižší teploty by měly být při pěstování okolo 15°C, krátkodobě zvládne i méně, ale dlouhodobé vystavení nízkým teplotám pod 10°C nepřežijí.
Sklizeň
Sklízíme od květu po botanickou zralost. Pokud je chuťově cuketa hořká, je toxická, nekonzumujte ji! Na rozdíl od dýní - tykev velkoplodá, se ke konzumaci sklízí nedozrálé. Dozrálé plody už nejsou chuťově dobré a mají tvrdou slupku. Ovšem nedozrálé plody nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování. Menší plody s květem jsou považovány za delikatesu. Tykev olejná se naopak sklízí v plné zralosti.
Pěstování v přírodní zahradě podle Marge
Já pěstuji cukety více v kraji záhonů, zasahují časem do cesty a pěstuji ve smíšených kulturách, ale alespoň 30 a více cm od kraje. Takto ušetřím trošku místa. Vyvazuji, umožní to menší spon. Nejlepší je pěstovat je před vyššími plodinami na slunečné straně nebo v okraji záhonu brukvovitých rostlin – zelí, kapusta apod. Vhodné pod kukuřici, slunečnicemi apod. Všechno jsou to rostliny s velkým odběrem živin, myslete na to před osetím/výsadbou.
Cuketky se rychle rozrůstají a menší rostliny mohou zastínit. Nehodí se k hrachu, fazolím ani k cibulím. Vhodné nejsou ani brambory, kvůli termínu sklizně a nebo jiné tykvovité rostliny, kvůli plísním. Pod rajčaty je menší úroda. Doporučuji také pěstování u vytrvalých bylin jako dobromysl nebo máta, pokud máte tu možnost a zahradničíte v režimu jedlý les. Kousek od cuket doporučuji pěstovat květiny, které budou lákat opylovače, čímž si zajistíte opylení a tím i úrodu.
Starší cukety hůře plodí, proto doporučuji vyset na dvakrát i na třikrát. Výsevy od sebe cca dva až tři týdny. Já si chystám druhou sadbu jako náhradu za rané kedlubny a brokolice, za ředkvičky, saláty, hrášek a další, které v červnu sklidím a sadím právě další várku cuket, která bude plodit později. Už nestihnou takovou úrodu jako první sadba, ale doplní je na konci sezóny.
Na konci srpna nebo v září je po cuketách, pokud chcete pěstovat na semena, je třeba na to myslet u prvních plodů. Doporučuji si označit květy, hlídat a ručně opylovat, pak zavázat, ať se vám nezkříží jinde. Tykve obecné se kříží velmi snadno mezi sebou. Křížení s dýněmi a jinou tykvovitou zeleninou je vzácnější.
TIP: Malé cuketky a patisony můžete zavařit do sladkokyselého nálevu jako okurky, vetší plody přidáváme i do leča, čímž ho nadstavíme a cukety dobře převezmou chuť leča, samotné nejsou tak chuťově výrazné.
Kdo má chuť se více vzdělávat a jít hlouběji do problematiky výsevů, mám pro vás Netradiční výsevní kalendář.