Paprika setá – Capsicum annuum L.

Čeleď: Solanaceae Juss.- lilkovité

Původ: subtropické a tropické oblasti Střední Ameriky

Náročnost pěstování: 4/5

Trať: 1. (náročná na vodu a výživu)

Zařazení: plodová zelenina

Paprika se do Evropy dostala po objevení Ameriky a následně i do dalších světadílů. První zpráva byla nalezena v Kolumbově zprávě v roce 1499. Nejstarší papriky jsou kořeninové, tedy ty, které se suší a melou na prášek. Pěstování různých odrůd se postupně šířilo z jižní Evropy až v 19. století. Tržní význam zeleninová paprika nabyla až po druhé světové válce.

Papriky, zralé i nezralé obsahují ze všech zelenin nejvíce vitamínu C a zralé, vybarvené obsahují také významné množství provitamínu A. Ačkoliv u nás se paprika pěstuje jako jednoletá rostlina, ve své domovině je krátce vytrvalou rostlinou. Plodem je botanicky bobule, která roste vzpřímeně nebo převisle. Tvar mají kulatý, hranolovitý, výrazně protáhlý jako kozí a beraní rohy, nebo podobný tvaru rajčete.

Jak papriku vypěstovat? 

Výsev

Ohledem termínu výsevu se vede mezi zahrádkáři spor. Staří zahradníci vysévali od ledna a dnes se doporučuje výsev klidně i v březnu. Jak to tedy je?

Standardní výsev pro začátečníky by měl proběhnout nejdříve ve druhé polovině února. Jako stěžejní datum je uváděn 14. únor, svatý Valentýn, který se dobře pamatuje. Důvodem je stále krátký den, kdy rostliny z dřívějších výsevů nemají dostatek světla.

Ideální světlo je až s příchodem jarní rovnodennosti, která nastává mezi 19. - 21. březnem. Papriky ale mohou dlouho klíčit a ze startu pomaleji rostou, proto není problém je vyset už v polovině února. Nestane se jim totiž to, co se může stát rychleji startujícím rajčatům. Papriky jen tak nepřiměřeně nepřerostou při správné péči.

Vybírejte jen kvalitní a zdravé osivo, předejdete tím celé řadě nepříjemností. Vyséváme do výsevní misky, která má odtok a přebytečná voda odteče do podmisky. Pro výsev volíme výsevní (supresivní) substrát. Misky naplníme substrátem a necháme je natáhnout vodu. Na vlhký substrát vysejeme semena paprik a zasypeme jemnou vrstvou substrátu, který potom už jen zlehka stříkneme rozprašovačem. Pokud je v misce voda, odlijeme ji. Celý výsev i s podmiskou zabalíme do sáčku a dáme do tepla.

Existuje více způsobů výsevu a je možné i před samotným výsevem semena máčet.

Papriky potřebují ke klíčení vyšší teploty, ideálně mezi 25, lépe 30 °C. V této fázi papriky ještě nepotřebují světlo, můžeme je dát na radiátor, který temperuje, na nahřívací dečku, na linku do kuchyně, kde se často vaří a je tam teplo.

Až papriky vykouknou, dáme je na okno, do výšky okenního rámu, aby měly co nejvíce světla, ale stále je necháme mírně zakryté sáčkem, nebo jinak kryté a chráněné před průvanem/větráním. Pozor! Na tohle jsou papriky opravdu háklivé.

Celou dobu kontrolujeme, aby nám neplesnivěl substrát. Vyšší pravděpodobnost je v místech, kde jsou nižší teploty a tím se klíčení prodlužuje. Současně ale substrát nesmí vyschnout, udržujeme ho postřikem ze střičky, aby se semena nevyplavila.

Předpěstování

Až mají papriky ideálně pravé listy, celkem tedy čtyři (dva děložní, dva pravé), poprvé přesazujeme. Tomuto přesazovaní se říká pikýrování, protože se jedná vlastně o přepichování, kdy se pro malinké rostlinky paprik vypíchla do substrátu díra v samostatném květináči a do té se malá rostlinka vložila, mírně přihrnula a zatlačila.

"Je možné rostliny přepíchat i jen s děložními listy?"

"Ano, rostlinky jsou menší, hůře se s nimi pracuje, ale je to možné, ničemu to nevadí."

"Můžu dát rostliny po dvou?"

"V této fázi to nedoporučuji, protože se pak rostliny nevyvíjí rovnoměrně. Lepší po jedné."

Přepichujeme do malých květináčů a přesazujeme dvakrát i třikrát do výsadby, dle individuálních potřeb rostlin. Často přesazuji v rámci šesti týdnů a není třeba sazenice přihnojovat, protože substráty mají hnojiva pro tuto dobu dost, je to psáno na obalu.

Během předpěstování sazenice kontroluji a reaguji na jejich potřeby. Papriky jsou náročnější na předpěstování, proto se mohou vyskytnout jisté drobné problémy.

• Jedním z největších problémů může být tzv. padání klíčních rostlin. Důvodem je nevhodný substrát plný patogenů, nevhodné teploty nebo vlhkost. Poznáte je tak, že rostlinky hnědnou v krčku a okamžitě umírají.

• Po přepikýrování je vhodné sazenice umístit do místnosti s dobrým světlem, ale nižší teplotou, která je pro jejich vývoj vhodnější a papriky rostou kompaktněji, nevytahují se. Vytažení sazenic způsobuje vysoká teplota a neúměrné světlo.

• Občas se objeví žloutnutí listů, to může být způsobeno nevhodnou zálivkou, často spíše přelitím, proto je dobré zalévat až je povrch substrátu suchý. Zaléváme do podmisky, necháme natáhnout a přebytečnou vodu vylijeme. Četnost zalévání je velmi individuální a závisí na podmínkách – teplotě, rychlosti růstu, použitém substrátu, vzdušné vlhkosti.

• Pokud papriky vypadají, že zasychají, sklápí listy, ale nejsou suché, může se jednat opět o přelití, ale i o nevhodné teploty nebo vystavení průvanu. Ten může také způsobit zasychání okrajů listů – teplotní šok. Papriky mají raději stabilnější podmínky.

• Mohou se objevit i škůdci jako jsou mšice, smutnice, třásněnky, svilušky nebo molice. Pak je třeba postupovat podle doporučení pro konkrétního škůdce. Prevencí je volba kvalitního substrátu a nepřelévání rostlin.

Otužování sazenic

Sazenice paprik je přímo nutné otužovat. Otužováním je připravujeme nejen na nižší a střídavé teploty, den a noc, ale i na povětrnostní podmínky a ostré sluneční záření. Začínáme otužovat až větší sazenice v průběhu dubna. První dny otužujeme jen když je teplota o pár stupňů nižší než je u nás doma. Může to být i jen dvě hodiny venku. Pokud je slunce už ostré, můžeme je dát do polostínu, pod strom, pod plachtu, aby nedošlo k popálení listů, protože to ovlivňuje správný vývoj sazenic. Vyhýbáme se také zpočátku silnějšímu větru a to hlavně ve chvíli, kdy máme sazeničky mírně vytáhlé a slabší. Můžeme je doma "hladit" a tím je pomalu připravovat, stonky budou sílit.

Takto postupně papriky budou stále déle venku a budou si zvykat na venkovní podmínky, ale jen do teplot do 15 °C (minimálně 10 °C), až do výsadby. Nenechte se zmýlit teplým dubnem, nikdy nevysazujte dříve jak v druhé polovině května. Pěstujte v uvedeném sponu, který se liší dle velikosti rostlin, u menších kozích rohů se může jednat o 30 cm a u větších kapií třeba o 45 cm od sebe.

Výsadba

Papriky potřebují teploty nad 10 °C, často se doporučuje pro dobrý vývoj rostlin i vyšší, nejnižší noční teploty okolo 13 – 15 °C. Ven tedy papriky půjdou až budou i noční teploty odpovídat jejich potřebám. Jako přelomové datum se uvádí tzv. zmrzlí muži, 15. května, ale v mnoha částech ČR to bude i později. Výsadbu neuspěchejte, jen mírný mrazík může být pro papriky fatální.

Pokud pěstujete od poloviny února, často mají rostliny první květy, někdy i malý plůdek. Tohle bylo vždy považováno za standart, v dnešní době se doporučuje první květ odstranit. Není to třeba, při precizní přípravě sazenic je to velmi žádoucí a rostlina si s tím v pohodě poradí. Pokud ale vaše sazenice mají nějaký problém, nedaří se jí úplně nejlépe, je vhodné tento krok udělat.

"Mohu vysadit po dvou?"

"Ano, je to běžná praxe i když pěstitelé mají lepší výsledky s jednou rostlinou, která má více místa a živin pro sebe. Dvě papriky se zase mohou podpírat a není vyjímkou, že někteří pěstují i po třech rostlinách. Doporučuji si vyzkoušet, co vám vyhovuje."

Pěstování

Gratuluji! Vaše papriky přežily tu nejtěžší část, teď se budeme těšit na sklizeň, na tu si ale chvilku počkáme. Naše mise nekončí. Paprika je náročná na živiny i vodu, patří do 1. tratě, proto je třeba, aby byl záhon vhodně předhnojený a v sezóně hnojíme jednou za 14 dní, i jednou za týden více naředěnou jíchou.

Před koncem sezóny se doporučuje probírka plodů a ponechat na rostlině jen ty, které stihnou dozrát, ale není to nutné. Existuje více pěstebních technologií, některé pracují i s trháním listů a odstříháváním zálístků, ale pro začátečníka je toto dostačující, na stanovišti je nechte konat a nezasahujte, až budete mít jistotu, zkuste si jaké postupy vám vyhovují.

Kde může nastat problém na finálním stanovišti?

1) sucho – málo vody, suchá půda ovlivňuje příjem živin. Rostliny mohou vykazovat celou řadu symptomů, od vadnutí, přes nepřirozené vybarvení listů, jsou nedoživené, až po malou nebo žádnou násadu květů a plodů. Udělejte opatření v podobě hliněných nádob, kapkových závlah, mulčování apod.

2) bílé listy – tohle je nejčastější problém po výsadbě, kdy sazenice nebyly dobře otužené a připravené na ostré sluneční paprsky. U malých sazenic může být poškození fatální, jelikož zasáhne velkou plochu, kterou zbaví schopnosti fotosyntézy. Rostlina bez listů se může zotavovat příliš dlouho a nestihne plodit nebo zahyne. Malé poškození nevadí, nechte ale paprice listy, pokud jsou jen mírně popálené, rostlina si lépe sama poradí. Podobné poškození může vzniknout i na plodech.

3) poškození nízkou teplotou – toto vidíme při příliš brzké výsadbě anebo pak na podzim, kdy už očekáváme konec sezóny. Rostliny jakoby vadnou, jsou chycené konce listů a papírovatí, nebo fialový, vodnatí, skelnatí a následně hnědnou, schnou a umírají. Záleží na teplotě a době vystavení. Pokud rostlina tento šok zažije na začátku vegetace, zpomaluje se, až zastavuje, na čas růst a nové listy mohou být deformované, zkroucené, oddaluje se sklizeň. Při nevhodných podmínkám mohou rostliny shazovat květy i plody.

4) hnědnutí špiček plodů – suchá skvrnitost plodů - u paprik je často postižen i bok plodu, který zhnědne a zesklovatí, plod se stává nejedlým. Toto je problém nedostatku přístupného vápníku. Nemusí se jednat o nedostatek vápníku v půdě nebo o kyselé pH půdy, ale může to být ovlivněno i vysokými teplotami nebo špatnou zálivkou kdy rostlina špatně přijímá některé živiny. Prevencí je přidat vápník už při přípravě záhonu, hlídat pH a vhodně hnojit, pravidelně zalévat. Nejrychlejší pomocí je postižené plody odstranit a zvolit Ca postřik na list. Vaječné skořápky zde už nepomohou, mají význam z dlouhodobého hlediska, ne pro akutní řešení.

5) plísně (padlí a plíseň bramborová) – papriky nejsou tak náchylné na plísně jako například rajčata, pokud se tak děje, je to často způsobeno vysokou vzdušnou vlhkostí, tedy v období dešťů nebo ve fóliovníku nebo skleníku, kde je horší cirkulace vzduchu.

6) bakteriální skvrnitost – způsobená bakterií Xanthomonas axonopodis pv. Vesicatoria.  Způsobuje tmavé skvrny na listech se žlutým lemem, na plodech může způsobovat korkovatění a praskání plodů. Prevencí je zase nemít papriky ve vlhkém prostředí, ale u nás, ve venkovních podmínkách, tato bakterie nemusí nutně způsobit fatální škody. Nesbírejte semena a rostlinu dobře zlikvidujte. Přenáší se kapkami vody při zálivce, kontaminovaným nářadím a semeny. Ve skleníku a fóliovníku je větší pravděpodobnost rozvoje. Odstraňte silně napadené listy už v počátku.

7) antraknóza paprik - Colletotrichum coccodes, příznaky se projevují nejvýrazněji na starších plodech. Vznikají na nich okrouhlé a propadlé skvrny s nápadnými soustřednými kruhy. Prevencí je snížit kontakt s půdou a zabránit přenosu choroby - vyvazování, mulčování, nebo desinfekce osiva horkou vodou či peroxidem vodíku.

8) virová mozaika – méně časté onemocnění, které ale nelze přehlédnout. Napadené rostliny je třeba zlikvidovat. Rostliny jsou deformované a zakrňují.

9) škůdci - opět je jejich výskyt, který představuje riziko pro naši úrodu, vyšší ve skleníku nebo při předpěstování. Opět se jedná o mšice, svilušky, molice, třásněnky. Co může také napadnout mladé sazenice jsou slimáci, o starší už nejeví takový zájem. V paprikách se mohou ubytovat škvoři a také se může objevit kněžnice zeleninová nebo invazní mramorovaná.

10) nevhodné teploty – rostliny mají teplotní min na 10 °C a maximum na 35 °C. Při vysokých teplotách mohou rostliny shazovat květy, plody a nebo "jen" zastavují růst. S vysokými teplotami můžeme pohnout tvorbou vhodného mikroklima v zahradě, kde se drží vyšší vlhkost a tím se snižuje i teplota. V teplejších oblastech si můžete pomoci přistíněním a zchlazováním zálivkou.

Sklizeň

Papriky se sklízí průběžně, podle dozrávání. Zeleninové papriky můžeme sklízet i zelené, nezralé, například před koncem sezóny. Hlídáme si vybarvení papriky, které ukazuje na její zralost. Čím zralejší paprika je, tím je sladší. Papriky lze i trošku podtrhávat, pokud už se začaly vybarvovat, můžeme je sklidit a nechat dojít doma. Vhodné, když chceme rostlině trošku ulevit a ona může pracovat na dalších plodech. Nejlepší plody jsou samozřejmě ty, které došly na rostlině do plného vybarvení.

Kořeninové papriky musí dojít až do botanické zralosti, aby měly požadovanou chuť, dobře se sušily a posléze mlely na prášek. Dozrávají později, potřebují delší vegetační dobu, vhodnější do krytu. Chilli se nechávají také až do plného vybarvení – botanické zralosti. Pro semena musí plody vždy dojít až do botanické zralosti.

Pěstování v přírodní zahradě podle Marge

Pro přírodní zahrady, kde nebudeme používat žádné chemické prostředky je třeba co nejlépe předpěstovat a následně otužit rostliny – připravit na stanoviště. Naštěstí, pokud takto papriky mám připravené, jsou na stanovišti už víceméně bezúdržbové. Nic neodstraňuji, netrhám listy, nestříhám zálístky, neodstraňuji květy ani plody a nechám papriky dojít. Ovšem žádný z výše zmíněných postupů přírodní zahradě neškodí. Pokud se mi v paprice ubytuje škvor, nechám papriku tam, kde je, v opačném případě obydlí další plody. Viz Příběh papriky. Je to nepopulární názor, ale patří to k přírodním zahradám. Od uchycení výsadby papriky jen zalévám, hnojím jíchou, doplňuji mulč, případně pleji a sklízím. Podmínky jižní Moravy mi poskytují celkově spíše sušší sezóny, takže choroby paprik nalézám velmi zřídka.

Smíšené kultury: prostřídat s kořenovou nebo cibulovou zeleninou, ovšem tady bych doporučila předchystat záhon pouze s kompostem, protože kořenové ani cibulové zelenině se hnůj nemusí líbit. Vhodné kombinace jsou bylinky, jako listový celer, petrželka nebo bazalka, která je i velmi doporučovaná. Nepěstujte s bramborami kvůli termínu sklizně. Rajčata mají tendence papriky přerůst, dejte jim větší odstup a pracujte se slunečnou stranou. Nevhodné mohou být i brukvovité zeleniny, které menší papriky zakryjí svými listy, potřebují ještě rostlinu mezi sebou, například mrkve. Obecně se lilkovité rostliny nedoporučují pěstovat společně, z vlastní zkušenosti s tím není problém, pokud je dodržen spon a slunečná strana. Ale celkově jsou smíšené kultury hodně o zkoušení, pokud se u vás rychle šíří plísně, vyhněte se této kombinaci.

Na mém YouTube kanále najdete mnoho videí k pěstování paprik a dalších zelenin. Malá ukázka dole.