Ostnohřbetka americká - Stictocephala bisonia Kopp & Yonke, 1977

Malý zelený bizon. Takto ostrohřbetka přišla ke svému jménu. Samec má až 8 mm a samičky až 10 mm. Nymfy prochází pěti instary. Jejich tělo mistrně ovládá mimikry, kdy na stromě připomíná list nebo trn. Původem jsou ze Severní Ameriky, z jihovýchodu USA, dnes jsou již rozšířeni po celé Evropě, na Blízkém Východě a v severní Africe. Poprvé byl v Evropě tento škůdce monitorován roku 1912 na jihu Maďarska. V ČR byl poprvé zaznamenán až v roce 1994.

Ostrohřbetka je teplomilný polyfágní druh, který hostuje na širokém spektru rostlin. U nás je významným škůdcem ovocných stromů a na drobného ovoce. Najdeme ji na jabloních, třešních, myrobalánu, meruněk, broskvoní, ořešáku, maliníku a černém rybízu.

Životní cyklus

Má jednu generaci za rok. Vajíčka přezimují a vylíhnou se nymfy (květen až červen), které sají především na bylinách. Mají rády bobovité a merlíkovité rostliny. Mohou však parazitovat i na nedřevnatých částech stromů a keřů. Nejčastěji v srpnu se líhnou a dospělci a páří se. Samečci lákají samičky zvukem, respektive vibracemi tohoto, pro nás neslyšitelného, zvuku. Vajíčka kladou samičky do zářezů v kůře stromů.

Poškození rostlin

Dřeviny poškozují především samičky, které buď sají na zelených letorostech a řapících listů, nebo nařezáváním letorostů (robustním šavlovitým kladélkem) při kladení vajíček, které je mnohem horší pro strom a je to typický příklad poškození právě ostrohřbetkou. Zářezy jsou dlouhé 8 – 12 mm a často jsou na jedno, dvou, až tříletém dřevě. Tyto zářezy jsou čárkovité a sem ukládají samičky svá vajíčka, která jsou kladena na plocho mezi kůru a dřevo, špičkou k zářezu. Do jenoho zářezu klade samička 5 – 12 vajíček a celkem jich naklade i 200, což znamená, že dokáže poškodit až 20 větviček. Tímto poškozením dochází ke korkovatění pletiv v okolí zářezů a tím k odumírání pletiv dřeva i kůry. Listy nad napadeným pletivem se mohou jinak vybarvovat, karmínová červená. Poškozením také může docházet k sekundárnímu rozvoji houbových chorob, které mohou způsobit nekrózu a takto může odumřít i celá větev.

Problémem je napadení na mladých výsadbách, kde může docházet k odumírání i kmínku a tím nejen zhoršit zdravotní stav jedince, ale ve fatálním případě může odumřít i celý stromek. K napadení dochází častěji v letech, kdy je dlouho teplejší podzim. Díky teplým letům se její výskyt rozšiřuje z teplejších oblastí ČR dál.

Monitoring

Při použití žlutých lepových desek se jedná spíše o náhodný záchyt, nespoléhejte na to. Můžete zkusit jako monitoring, lepší je však smýkání bylinného a keřového porostu a sklepávání z větví.

Ochrana

V případě už kladení vajec (červenec až říjen) byly používány oleje, které obsahují organofosfáty nebo přírodní oleje (nimbový a pongamový olej). Organofosfáty již nejsou povolené! Jsou toxické pro necílové organismy, včetně včel a jiných opylovačů. A není povolený ani přípravek indoxakarb (od roku 2021), který účinkoval na dospělce. Efektivní by mohly být účinné látky spinosad účinná látka přírodního původu (přípravky jako SpinTor) , acetamiprid, který ale není možné používat po celé období kladení vajec. Je jednou z mála povolených účinných látek ze skupiny neonikotinoidů pro ochranu rostlin v EU i ČR, jeho použití však podléhá výrazně zpřísněným pravidlům a sníženým limitům reziduí. U všech přípravků je nezbytné dodržovat postup uvedený v příbalovém letáku.

Preventivně se doporučuje odstraňovat ve výsadbách kolem merlikovité a bobovité rostliny, aby se na nich nemohly vyživovat nymfy.

Záměna

Někdy může podobné škody způsobit naše domácí ostrohřbetka lísková - Centrotus cornutus. Stává se tak ale velmi vyjímečně. Naše ostrohřbetka nessou hospodářsky významné a nevnímáme je jako škůdce.

Predátoři

Druh v Evropě nemá mnoho parazitů. Na vajíčkách parazituje vosička Polynema striaticorne z čeledi Mymaridae. Díky morfologii těla a výrůstkům na hřbetě nejsou pro ptáky atraktivní potravou, mimikry ostrohřbetky slouží i jako ochrany před ptáky. Jejich výrůstky jsou naplněny vzduchem a hladině vody plavou. Umí létat.

Ochrana v přírodní zahradě

1) Spočívá v kombinaci prevence a cílených zásahů. Klíčové je držet daleko od révy a ovocných stromů či keřů jakýkoliv vyšší porost , obzvláště bobovité a merlíkovité rostliny. Někdy se ve vinicích a sadech používá zelené hnojení a tam tyto rostliny bývají přítomny, proto je dobré to u mladých výsadeb omezit. V jedlém lese a přírodních zahradách nevysazovat k mladým stromkům nic konkurenčního a ani bobovité rostliny, byť se to doporučuje kvůli fixaci vzdušného dusíku. Přítomnost tohoto škůdce mění situaci. Držte v okolí mladého stromku závlahovou misku a dál jen posečený porost.

2) Umístěte žluté lepové desky, i když pomáhají méně, mohou vám pomoci s monitoringem.

3) Při nákupu si kontrolujte školkařský materiál, zda nenarazíte na typické zářezy. Takový potom nekupujte.

4) Přímá ochrana může zahrnovat jarní aplikaci přírodních olejů na stromy, kde jsou vajíčka.

5) V přírodní zahradě nejsou povoleny žádné syntetické prostředky, proto není možné letní ošetření dospělců před kladením vajíček.