Lilek rajče - Solanum lycopersicum L.

Čeleď:  lilkovité - Solanaceae Juss.

 Původ: horská údolí Peruánských And

Náročnost pěstování: 2-3/5

Trať: 1. - rostlina náročná na živiny i vodu

Zařazení: plodová zelenina 

Rajče je asi úplně nejoblíbenější zeleninou pěstovanou v ČR. Do Evropy se dostala rajčata až společně s bramborami po roce 1500. V některých částech Evropy se až do 18. století držel názor, že je rajče jedovaté. Rostliny se pěstovaly především jako okrasná. Zajímavé je, že do Severní Ameriky se dostala rajčata až v roce 1812 z Evropy v kulturní formě. Původní rostlina má plody velké jako rybíz. Kulturní rostliny vznikaly tzv. fasciací - srůstáním plodolistů. Dnes je tomu nejvíce podobné masité rajče.

U nás je rajče jednoletou rostlinou, ve své vlasti je trvalkou. Listy rostliny jsou výrazně dělené a celá rostlina je pokryta žláznatými chlupy. Květenství se říká vijan a kvete žlutými kvítky. Plody jsou bobule s ochlupenými semeny. V našich zahradách budeme rozdělovat rajčata na keříčková a tyčková. Rozdíl bude v pěstování na konečném stanovišti, předpěstování bude pro obě varianty stejné. Keříčkové formy vznikly až ve 20. stoletím za využití mutace a byly určeny především pro polní pěstování, na průmyslové zpracování plodů.

Jak pěstovat rajčata?

Rajčata vždy pěstujeme z předpěstovaných sazenic, abychom přiblížily sklizeň. Z přímého výsevu bychom se nemuseli dočkat. Rajče je teplomilná zelenina.

Výsev

Připravíme si semena. Většinou není potřeba je máčet předem. Do výsevní misky s odtokem nasypeme vrstvu výsevního substrátu, stačí i jen 2 - 3 cm. Upěchujeme a do podmisky nalejeme vodu, aby ji substrát natáhl. Semena vyséváme na povrh a jemně substrátem zasypeme. Na povrchu už jen jemně zastříkneme střičkou, aby semena byla ve vlhku. Po natažení vody do substrátu přebytečnou vodu vylejeme a uzavřeme pařník, nebo semena i s podmiskou vložíme do igelitového sáčku.

Semena klíčí při teplotách 20 až 25 °C (do 30 °C). Při teplotách 13 až 15 °C se semenům klíčit nechce, kolem 10 °C se proces klíčení zastaví. Proces klíčení v ideálních teplotách trvá od 5 do 7 dní, v nižších teplotách se prodlužuje.

Předpěstování

Pikýrovat budeme v době, kdy mají rostlinky dva pravé lístky. Rajčata porostou rychle, je potřeba aby byla na světle a nejlépe v chladnější místnosti, 18 - 20 °C. Pikýrovat je můžeme až po děložní lístky, rajčatům nevadí vsazování hlouběji, na stonku se vytvoří další kořeny, ale dělat to nemusíte, i tvorba nových kořenů rostlinu zpomaluje. U pikýrování to ale není tak výrazné jako u výsadby ven.

Kupovaný substrát na zeleninu nebo přímo na rajčata obsahuje živiny. Většinou na 6 - 8 týdnů, je to tam napsané. Po tuto dobu není třeba přihnojovat. Je lepší sazenice zbytečně nehnojit, jinak porostou ještě rychleji do výšky a to je u sazenic nechtěné. Zálivka je velmi individuální, ale u rajčat, ve větraném prostředí, častá. 

Důležitá je fáze otužování: nejpozději 14 dní před výsadbou dáváme sazenice ven. Hlídáme ale teploty, do kterých sazenice dáváme. Zpočátku si hlídejte teploty nad 16 °C a pak je zase schovejte a postupně je můžete nechat venku déle až do 12 °C (10 °C). Pozor také na sluneční světlo. V dubnu už je sluníčko ostřejší, má větší intenzitu a může vaše sazenice popálit - listy zbělají a odpadnou. Dobré je také hlídat silné poryvy větru. Zatímco jemný vítr napomáhá k sílení stonků, větší vítr by mohl vaše sazenice i polámat. Cílem je sazenice "zocelit" než je dáme na finální stanoviště. Otužujeme rostlinky nejdříve 14 dní po pikýrování, do té doby je rozmazlujte.

Tip: doma můžete sazenice hladit, aby stonky zesílily.

Pěstování na konečném stanovišti

Výsadba

Rajčata milují slunce, teplo a dostatek živin i vody. Výsadba by neměla přijít dříve, než budou teploty i v noci 10 °C a více. U nás nejčastěji tzv. po zmrzlých mužích, 15. května. Teplota půdy by také měla být 10 °C a více. Ovšem, neotálejte s výsadbou, u rajčat je často o kompromisech, protože z červnové výsadby budete mít bídnou úrodu.

Absolutní minima jsou 0 až -1 °C (velmi kritická teplota!), které rostliny mohou krátkodobě zvládnou, pokud jsou otužené a odolné, ale to nechcete riskovat, protože tyto teploty už mohou poničit buněčnou strukturu rajčete. V tom lepším případě zažije chladový stres, nastane enzymatická paralýza, změní se viskozita membrán a zablokuje se transport fosforu (nesouvisí s hnojením) což způsobí typické fialové zabarvení listů. Jednoduše řečeno, rajče se na nějakou dobu zastaví v růstu a oddalujeme první sklizeň klidně až o dva týdny. Po takovém šoku není dobé začít rajče dopovat dusíkem, to ho neprobere dřív.

Ideální teploty pro pěstování jsou mezi 22 - 26 °C denní teploty a 15 - 18 °C noční teploty. Tohle je nejlepší termoperioda, kdy rajče nejlépe využívá výživu a roste. Rajče je sice teplomilné, ale teploty nad 30 °C mohou začít působit teplotní stres a rostlina začne více odpařovat, potřebuje více zálivky. Teplota nad 35 °C je kritická teplota, kdy se pyl stává sterilním. Nad 40 °C se rostlina uzavírá do úsporného režimu, uzavírá průchody, aby neztrácela vodu, přestává fotosyntetizovat a její buňky trpí oxidativním stresem.

Tyčková rajčata - indeterminantní - jsou blíže k původní formě, která se plazila po zemi. U nás jsou však přivazována k opoře, protože na zemi by jim hrozilo rychlé napadení likvidující plísní. Tyčková rajčata mají monopodiální růst, růstový vrchol stále pokračuje v růstu a květenství se tvoří v paždí listů. V podstatě by se dalo říci, že mají nekonečný růst, pokud je nezastřihnete.

V našich zahradách je budeme uvazovat postupně, jak porostou do výšky, k tyčce. Většinou se nechávají na výšku tyčky. Mohou tak mít 1,5 až 2 m na výšku. Na konci tyčky se zaštípnou. Pěstují se tzv. na jeden výhon, na terminál. Tzn. že se odstraňují veškeré zálistky. Rostliny tak mají 4 - 8 vijanů. Každý pěstitel už ví, jaká je u něho sezóna a kdy hrozí konec sklizně a tomu se přizpůsobuje. V teplých a sušších oblastech lze pěstovat na dva výhony, tzn. že se nechá růst terminál a první zálistek. Ovšem každý zálistek, každý ponechaný výhon, bude brát rostlině energii a živiny, které by jinak mohla věnovat do plodů.

Keříčková rajčata - mají sympodiální růst, tzn. že hlavní stonek po vytvoření konkrétního počtu květenství končí květem. Nerostou tolik do výšky, většinou se uvádí výška kolem 60 cm. Vše je závislé na odrůdě. Tyto rostliny se nevyštipují a nepotřebují oporu, jejich růst je kompaktní. (Oporu ale v případě masivního růstu raději dávám, ale stačí nižší.)

Semideterminantní odrůdy rostou jako tyčková, ale ukončují svůj růst kolem výšky 1,5 m. Jsou skvělé do nízkých skleníků a fóliovníků.

Zálivka musí být pravidelná a hnojíme každé dva týdny, i každý týden, záleží na hnojivu a množství. Zpočátku přiživíme rajčata dusíkatým hnojivem pro růst zelené masy - listů, stonků. Po nasazení květů a při prvních plodech změníme hnojivo a vezmeme to, co obsahuje více draslíku a fosforu - hnojiva pro podporu kvetení a plody.

Co se může pokazit?

Problémy sazenic a výsadeb

1) Brzký výsev a nedostatek světla. Tohle je asi největší problém, rajčata rostou rychle a potřebují okamžitě po vyklíčení světlo, ideálně 12 hodin denně nebo dobře zvolené přisvětlování, které je při brzkých výsevech udrží nízké a kompaktní. Pokud nejsou světla, je třeba vysévat po 19. březnu, tedy v době jarní rovnodennosti.

2) Padání klíčních rostlin - malé rostliny najednou u báze zhnědnou a odumřou. Častou příčinou je přemokření a napadení houbovou chorobou. Prevencí je nepřelévat a používat supresivní výsevní substrát, nebo propařený svůj substrát nebo zeminu, hlavně větrat. Babská rada - posypat substrát skořicí, ale jemně, má fungicidní účinky.

3) Fialové stonky nebo spodky listů - rostlině je zima a často to znamená i omezenou funkci přijímání prvků, především fosforu. Častou příčinou je brzká výsadba a teploty pod 10 °C. Vysazujte až i noční teploty budou 10 °C a více.

4) Škůdci na sazenicích - smutnice, mšice, třásněnky, svilušky a molice. Prevencí je výběr kvalitního substrátu, nepřelévat rostliny, nepřehnojovat, pravidelně větrat. Na trhu lze pořídit lepové desky, žluté a modré, které pomohou monitorovat některý škodný hmyz. Existuje celá řada přípravků i těch přírodních.

Houbové choroby

5) Plíseň rajčat - Phytophthora infestans - je nejvýznamnější chorobou, která bývá pro nás pěstitele často fatální. Existují postřiky, které ji umí oddálit. Prevencí jsou správné odstupy rostlin (spony), aby listy po dešti dobře prosychaly, nezalévat na list, ale k rostlině.

6) Černá skvrnitost - alternáriová skvrnitost - objevuje se dříve než plíseň rajčat, často už v červnu. Projevuje se na starších listech černými koncentrickými skvrnami. Není tak nebezpečná, stačí spodní listy odstranit, ale ani to není často nutné. (Pokud jste ve vlhčí oblasti, vylamujte spodní listy.)

7) Septoriová skvrnitost - četnější menší skvrny na listech, listy žloutnou od spodu nahoru. Onemocnění není tak nebezpečné jako plíseň rajčat a je možné ho zaměnit za černou skvrnitost.

Pro vás zahrádkáře není důležité poznat každou chorobu, ale vědět, jak jim předcházet. Plísně se objevují po častějších deštích, nebo ve vlhkém, neprosychajícím porostu. Často ve sklenících a fóliovnících. Prevencí je střídání osevních postupů, nepěstovat rajčata po rajčatech a bramborách.  Existuje mnoho doporučení, jak otrhávat rajčatům listy, ale to je jeden z největších nesmyslů internetu ohledem rajčat. Rostlina potřebuje listy, potřebuje zelenou plochu, potřebuje fotosyntetizovat!

Rostlina staré listy pustí sama, pokud už je nepotřebuje, dokáže některé prvky znova použít, tedy vytáhnout ze spodního listu a poslat tam, kam potřebuje - reutilizace prvků v rostlině. Je to vlastně taková recyklace živin. Tyto listy pak vypadají bídně a zahrádkáři se bojí likvidace plísní a tak začnou trhat listy až je z rajčete palmička s plody a chocholkou na vrcholu. Tohle se může dít u napadeného listu, ale také vlivem nepravidelné zálivky, špatných teplot nebo prostě protože rostlina nemá dost živin v půdě. Rostlina má hlad a zahrádkář ji vezme solární panely.

Rajčata jsou náročná na živiny i na vodu, rostou rychle, pořád do výšky i šířky a bez naší "pomoci" budou stále nasazovat další a další zálistky a květy - plody. Je třeba je hnojit dle jejich potřeb, předejdete mnoha nepříjemnostem. Nedoživené, ale i přehnojené rostliny, mají horší obranyschopnost.

Plísním lze předcházet i mulčem, který zachytí houby, které jsou v půdě a při dešti se na rostlinu nalepí s kapkou vody odraženou od země. Je to taková izolace, ale i tak doporučuji v monokultuře střídat plodiny.

8) Vadnutí rostlin i když mají dostatek vody - může se jednat o verticiliové nebo fuzariové vadnutí, cevní choroby. Vadne třeba jen polovina rostliny. Je to způsobené přerušením zásobování, protože jsou "ucpané trubky" houbou. Na průřezu jdou vidět hnědé cévní svazky. Je to zrádné, často se odhalí pozdě.  Prevencí je výběr odolné sadby či osiva a živá, zdravá půda, kde budou převažovat ty "hodné" mikroorganismy.

Fyziologické poruchy (nejsou způsobeny živým organismem)

9) Černání špiček plodů - fyziologická porucha, nedostatek vápníku. Příčin může být více - nedostatek vápníku v půdě, přílišné sucho nebo příliš vysoká teplota, kdy rostliny neumí vápník z půdy kořeny vytáhnout. Řešením může být vápník na list, prevencí je pravidelná zálivka a před výsadbou přidat vápník do půdy.

10) Svinování listů - častou příčinou je velký teplotní rozdíl mezi dnem a nocí, děje se tak často v květnu nebo počátkem června. 

Škůdci

11) Na počátku to mohou být slimáci, milují křehké sazenice, ale rádi si pochutnají i na plodech, které visí u země, na které dosáhnou.

12) Mandelinka bramborová - umí škodit stejně jako na bramborách, i když je to méně časté.

13) Kněžnice - obzvláště invazivní kněžnice mramorovaná, která žere co jí do cesty vejde. Napichují plody a pak je plod, nebo jen jeho část nejedlá. Prevencí je podpora biodiverzity, především větších ptáků.

14) Černopáska bavlníková - další polyfágní druh (ten, co sežere všechno možné). Je to další návštěva z jihu, tentokrát se jedná o housenky motýla. Vyžírá kulaté dírky přímo do plodů a pak se tam schová.

Sklizeň

Tyčková rajčata se sklízí postupně, skrze sezónu, z březnového výsevu probíhá sklizeň od července do září, či první poloviny října. Keříčková rajčata dozrávají v kratším časovém úseku, časově blíže k sobě, je možná nárazová sklizeň.

Jak poznám, že je rajče zralé? Každá odrůda je trošku jiná, ale zpravidla plod přestane být matný a leskne se, na omak je měkčí. Podle chuti to poznáte hned, nedozrálá rajčata jsou kyselejší i když každá odrůda může být v tomto specifická. Pokud jich utrhnete více nedozrálých, můžete je nechat doma na kuchyňské lince dozrát, ony "dojdou". A takto můžete i ukončit sezónu. Pokud jsou rajčata zelená, můžete jim pomoci etylénem, plynem, který vylučují jablka, hrušky, nebo banány. Dejte nezralá rajčata do sáčku k tomuto ovoci a budou dozrávat rychleji.

Chcete mít funkční přírodní zahradu? Není to jen o tom, co nesmíte, ale o hlavních pilířích, bez kterých se systém sesype jako domeček z karet. Nabízím vám svůj kurz, který vám dá hlubší vhled. Pochopíte, jak může fungovat zahrada bez postřiků a neustálé zbytečné práce. Ale i tak, je to pořád zahradničina, jen teď budete dělat jen to, co vám přinese užitek a naučíte se to nejdůležitější - jak vytvořit funkční zahradu, ekosystém.

Pěstování v přírodní zahradě podle Marge

Marge je pořádný zahradní blázen a rajčata pěstuje dost nadivoko, ale to rozhodně nelze doporučit všem. Pokud jste z oblastích, kde je vyšší výskyt plísní, pěstujte je s odstupy a vedena na jeden výhon. Nadivoko si to mohou dovolit zahradníci obývající jižní část republiky a nižší nadmořské polohy. Lze pěstovat na dva i tři výhony, nebo ponechat zálístky a stříhat za každým dalším květenstvím - vijanem. Ovšem jakákoliv další část rostlin - zálistky, další listy, květy a plody, rostliny vysiluje a oddaluje první sklizeň. Často tyto pokusy s více výhony a zálistky potřebují delší vegetační dobu nebo dřívější výsev, což už jsem zmínila, chce specifické podmínky.

Velmi doporučuji v přírodní zahradě pěstovat "divoká" rajčata. Říkám jim všem divoká, ale jsou to ta, která nezaštipujete a mají malinké plody. Je to například legendární Korálik, divoké žluté, Matt´s wild cherry, Golden Currant apod. A proč? Protože je tu vyšší jistota sklizně. Jsou v sezóně bezúdržbová, neberou vám čas, jen sklízíte. Nevýhodou je, že pokud jich je hodně, sklízíte dlouho, ale můžete přizvat děti, ideálně ty, které rajčata neradi, to vám i něco zbude. :D

Ve smíšené kultuře je to těžší, protože ti divočáci toho vedle sebe moc růst nenechají, ale upravená rajčata milují bazalku, košťáloviny, cibuloviny a květiny jako měsíčky a ostálky jim nevadí, protože jsou vysoká a květiny jim přistíní zeminu a zmenší tak odpar vody z půdy. Pro tento účel se samozřejmě v přírodních zahradách používá také mulč. Co rajčata podporuje v růstu je špenát. Sice jde v létě do květu, ale můžete ho pěstovat jen jako podporu, ne na listy. Afrikány zase pomáhají hubit háďátka v půdě a jeho specifická vůně odhání některý hmyz. Lichořeřišnice může také efektivně pokrývat půdu a s rajčaty se snese.

Co k rajčatům určitě nedávat jsou brambory a fenykl, ten nemá ráda většina rostlin. Často se dočtu, že košťáloviny si s rajčaty berou vláhu a živiny, má zkušenost je opačná. Čemu se naopak nedaří jsou tykvovité rostliny, jako cukety, okurky nebo dýně.

Tip pro smíšené kultury: to, jestli se rostliny vedle sebe snesou, je o více vztazích na stanovišti, než si vůbec umíme představit. Zkoušejte své kombinace a nenechte se odradit všudypřítomnými tabulkami. Co funguje mně, vám fungovat nemusí a opačně. Roli mohou hrát vztahy v půdě, mikroklima, další rostliny apod.

Na plísně se v přírodní zahradě dá použít dravá houba Pythium oligandrum, mléčný a syrovátkový postřik a přesličkový odvar nebo zákvas. Nekombinujte Pythium s fungicidy, ani přírodními, zabije to i tu dravou houbu.

Nedoporučuji používat v zahradě jedlou sodu anebo jakoukoliv sůl nebo ocet. Nedávno jsem zahlédla recept s vaječnými skořápkami a octem proti černání špiček plodů, prosím, nedělejte to, ničíte půdu. Stejně tak nepoužívejte solení půdy na slimáky, ani kila skořice a česneku. Všechny přírodní fungicidní prostředky mohou ničit i přátelské houby v půdě, například ty mykorizní. Nehledě na to, že bylinky mají širokospektrální účinky, často jsou to nejen fungicidy, ale působí i proti dalším mikroorganismům a to i proti těm v půdě. I bylinky používejte s mírou.

Jinými slovy, Marge ve své sušší zahradě rajčata vysadí, zalévá, hnojí a sklízí. Čím více kosmetických úprav budete rostlinám dělat, tím více je oslabujete. V chladných, vyšších a vlhkých polohách zálistky pryč, listy nechte, oddělejte maximálně ty dva spodní.

Máte-li dotazy, nevíte si rady s pěstováním anebo se chcete pochlubit zahradou a úrodou, můžete se přidat do mé fb skupiny. Vaše dotazy ocení i další sledující. Nebojte se ptát, držím pro vás bezpečný prostor zde.